Starokladrubský vraník - umělecké dílo  
Starokladrubský vraník - umělecké dílo

Starokladrubský vraník - umělecké dílo

Starokladrubský vraník - umělecké dílo Starokladrubský vraník je řazen k tzv. barokním plemenům koní a v celém světě je považován za geneticky jedinečného. Zařazením do seznamu ohrožených plemen mezinárodní organizací FAO získal starokladrubský vraník statut genové rezervy. Český stát mu pak v roce 1995 přiznal statut národní kulturní památky. Poprvé na této planetě je tak na hospodářské zvíře nahlíženo jako na živoucí umělecké dílo.

Kladruby nad Labem - rodiště starokladrubského koně

Kolébkou tohoto výjimečného plemene koní je Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem - nejstarší velký hřebčín na světě. Tento hřebčín, poprvé zmiňovaný v r. 1552, povýšil roku 1579 císař Rudolf II na císařský dvorní hřebčín. Císařský dvorní hřebčín byl pověřen produkcí koní španělského typu pro potřeby císařského dvorního ceremoniálu a pro potřebu vojenskou. Koně španělského typu vyhovovaly svým exteriérem přísným etiketním požadavkům dvorských ceremoniálů a svou vynikající výkonností a velkou přizpůsobivostí požadavkům pro bojové účely. Jejich tvrdá konstituce patřila rovněž k vlastnostem zvýrazňujícím prioritní postavení těchto koní mezi ostatními plemeny. Kladrubský hřebčín měl za úkol produkovat galakarosiéry, tedy koně pro těžké ceremoniální zápřeže. Zpočátku se v hřebčíně chovali koně mnoha barev, později se jejich populace rozdělila do dvou chovů - bělouši a vraníci.

Starokladrubský vraník a bělouš - chlouba králů a císařů

Starokladrubský kůň byl a je galakarosierem králů a císařů. Až do roku 1918 udržoval vídeňský panovnický dvůr mezi 500 dvorními koňmi i dvě bílá a dvě vraná starokladrubská osmispřeží, včetně rezervy do počtu 36 koní. Poslední dvorskou službou starokladrubských vraníků byl pohřeb císaře Františka Josefa roku 1916. Vybraní vraníci tohoto plemene sloužili jako galakarosiéři církevních hodnostářů. Sám olomoucký arcibiskup měl svůj vlastní hřebčín v Kroměříži a následně v Hukvaldech, kde choval vraníky pro svou vlastní potřebu.

Osmispřeží starokladrubských běloušů zapřahá při oficiálních a slavnostních příležitostech např. dánská královna.

Starokladrubští koně byli s oblibou používáni i v zemědělství pro jejich odolnost, konstituční tvrdost, dlouhověkost a vysokou výkonnost s velmi dobrým pracovním charakterem.

Starokladrubský vraník - ohrožený druh

Starokladrubský vraník - umělecké dílo Po první světové válce bylo likvidováno vše, co mohlo připomínat Habsburskou dynastii, bez ohledu na historické hodnoty. Důsledků těchto snah nebyl ušetřen ani starokladrubský kůň. Restrikce stáda starokladrubských koní prováděná v letech 1925 - 1931 postihla starokladrubského vraníka tak, že byl, až na několik jedinců, prakticky zlikvidován.

Protože početní stav žijících jedinců byl pro čistokrevnou plemenitbu příliš malý, přistoupil Prof. MUDr. et PhDr. František Bílek, zakladatel české zootechnické školy, k regeneraci starokladrubského vraníka. Musely být použity různé plemenářské postupy, včetně osvěžení krve jinými plemeny. Regenerační práce na záchranu tohoto plemene započaly nejdříve v Průhonicích u Prahy, kde již koncem 30. let Prof. Bílek shromáždil poslední jedince tohoto plemene, později pokračovaly ve Slatiňanech, v původním hřebčíně Auerspergově.

Starokladrubský kůň - současnost

V současnosti žije na 1500 jedinců starokladrubského koně, z nichž téměř třetinu vlastní Národní hřebčín Kladruby n. Labem, státní příspěvková organizace, která je garantem chovu a vede Plemennou knihu starokladrubského koně. Pravidla chovu starokladrubského koně jsou obsahem Řádu plemenné knihy starokladrubského koně.

Starokladrubský kůň ve službách státu

Státní pohřeb Václava Havla, posledního československého a prvního českého prezidenta, proběhl v pátek 23. prosince 2011 v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Ve středu, 21. prosince byla rakev s ostatky Václava Havla přemístěna z Pražské křižovatky do Vladislavského sálu Pražského hradu. V poslední fázi smutečního průvodu byla rakev přeložena na lafetu houfnice taženou šesti černými kladrubskými vraníky a jako bývalému vrchnímu veliteli vojsk složila hold Václavu Havlovi Armáda České republiky. Starokladrubské koně, převážně vraníky, využívají jízdní oddíly policie v Ostravě, Pardubicích a jízdní oddíl Městské policie v Praze. Je mou velkou radostí, že 3 synové našeho plemenného hřebce Romke Rosinanta VIII slouží právě v Praze.

Starokladrubský vraník - výjimečný kůň

Starokladrubský vraník - umělecké dílo A jací jsou vlastně starokladrubští vraníci? V literatuře se můžeme dočíst následující:

Mohutní, vysocí, černí jako havran, s dlouhým, často válcovitým trupem, výrazně klabonosou hlavou na krásném labutím krku, tvrdým kopytem, vysokou akcí předních končetin a majestátně vznosným pohybem. Starokladrubští vraníci se vyznačují tvrdou konstitucí, vytrvalostí, dlouhověkostí, dobrou plodností, ochotou k práci a výjimečným charakterem...

Letošní hříbata na webua
Jeseníky 20.06.16 - Byly přidány informace o našich letošních hříbatech: Bohéma, Remanence, Revenanta, Serenity, Solo Esence XXX - a Xaviera. .. více

Jarní nabídka koní k prodeji
Jeseníky 03.05.16 - Představujeme Vám jarní nabídku koní k prodeji z Hřebčína Chrastice. .. více

Další odchovanec Hřebčína Chrastice ve službách policie.
Jeseníky 23.06.15 - Valach Generalissimus Religiosa XLI - 24 se stane další posilou městské jízdní policie v Praze... více