Starokladrubští vraníci pod Sněžníkem

Jezdectví, červenec 2002

Cesta

Do Starého Města pod Králickým Sněžníkem vede krásná cesta východními Čechami. Při ní máte příležitost projet městečky a vesničkami, které znáte většinou z hodin zeměpisu, ale málokdy jste měli čas k jejich návštěvě - Doudleby nad Orlicí, Vamberk, Žamberk, Králíky, Hanušovice - tam se stéká Morava s říčkou Krupou, která vás dovede až do Starého Města. Tam vznikl před pěti lety nový jezdecký klub Ligra, jehož spoluzakladatelkou byla také Eva Halenková.

Začátky

V 90. letech byl ve Starém Městě privatizován státní statek. Nový právnický subjekt dostal jméno Ligra a převzal většinu činnosti původního statku. Pracovní náplní zůstával chov prasat, ovcí, dřevovýroba, zpracování lnu a také činnost jezdeckého klubu. Krásná okolní příroda i dostatek okolních hotelů a restaurací inspirovaly Evu Halenkovou k vybudování agroturistického střediska.

Ve Starém Městě má ježdění na koni tradici díky ing. Zdeňku Panskému či ing. Lence Wagnerové, kteří byli aktivními členy původního JK, a tak také do Ligry začali chodit zájemci o koně ze Starého Města i okolí. Náplní jezdeckého klubu byla péče o koně, ježdění, agroturistika a účast na menších jezdeckých závodech.

Dražby

Na podzim roku 2000 se E. Halenková dozvěděla o dražbě koní v Ratíškovicích na jižní Moravě. Jednalo se v našem koňařském světě o dost výjimečnou záležitost. Nebyla to klasická dražba koní typu Písku či Napajedel, ale vlastně likvidační rozprodej velkého chovu. Pro řadu koňařůto byl šok, že i tak zkušený dlouholetý chovatel jako je Josef Iš se dostal do finančních potíží, které jsou řešeny tak radikálním způsobem. Jenže chov je jedna věc a ekonomika druhá, a ne vždy se je daří úspěšně sladit.

Po složitém vývoji se na podzim roku 2001 stala vlastníkem části stáda Eva Halenková.

V současné době stojí ve staroměstských stájích 33 koní, z toho 12 chovných klisen starokladrubských, 5 belgických, dva plemeníci - Sacramoso Favorta XLIV, nakoupený ve Slatiňanech a českomoravský belgik 2696 Korbus, který je posledním zástupcem linie založené hřebcem Spirou z Lukova u Zlína, zbytek tvoří hříbata a mladí koně a 1 poník.

Výkonnostní zkoušky

Eva Halenková se s chovem starokladrubských koní seznamovala. Velmi jí v této činnosti byli nápomocni ve Slatiňanech.

Eva Halenková se rozhodla, že se na podzim roku 2001 se 2 klisnami zúčastní výkonnostních zkoušek. S velkým nadšením, ale bez předchozích zkušeností klisny připravili a odjeli do Slatiňan.

Na poprvé klisny dobře nedopadly. Jedna klisna neudělala těžký tah (opravu ale zvládla letos na jaře) a druhá skončila jako poslední. Do kondice se klisny za krátkou dobu aklimatizace také ještě nedostaly, a tak spoluúčastníci zkoušek, komisaři i diváci hleděli na klisny a jejich majitele poněkud zamračenými pohledy.

"Byla jsem z toho smutná," povzdechla si paní Halenková, "ale na druhou stranu to pro nás bylo velké poučení a teď již víme, co a jak trénovat a ve Slatiňanech nám nabídli přípravu koní na zkoušky, tak jako to nabízejí ostatním chovatelům. Myslíme si, že ještě letošní tříletá klisna nebude v takové kondici, protože je z "podtržených" hříbat. Ale za tři roky se již budeme moci prezentovat vlastním chovem, a pak se teprve ukáže naše práce a snažení..."

Na pastvině

Pod Králický Sněžník jsem se dostala jednoho hezkého májového dne, kdy se všichni koně pásli v rozlehlých výbězích. Klisny již byly pěkně nakrmené, v chovné kondici a kolem nich vesele skotačila letošní hříbata. Paní Halenková jednotlivé koně přestavovala a vyprávěla jejich příběhy.

Pak ke stájím přijel MVDr. Pavel Mareček na pravidelnou kontrolu. Zkušený koňský veterinář a chovatel welšů a welšcobů chválil svědomitost a péči paní Halenkové o všech 33 koní (k čemuž zvládá i péči o pětičlennou rodinu). A paní Halenková byla velmi ráda, že se jí o koně stará takový specialista. Všichni koně jsou pravidelně očkování proti tetanu a chřipce, odčervováni a ošetřováni dle okamžité potřeby.

Podkovářské služby výborně provádí Tomáš Pospíšil ze Zábřehu, o výcvik koní se stará jezdecky nadaná absolventka kladrubského učiliště Dáša Minarčíková, která koně pečlivě ošetřuje, jezdí i zapřahá.

A na koních samých byla znát spokojenost a klid. Myslím se, že i Josef Iš je jako chovatel koní rád, že se původní jeho koně dostali do dobrých rukou nejen u E. Halenkové, ale i u řady dalších chovatelů koní, a že je to takový životní příběh koní s dobrým koncem...

Králický Sněžník

Než opustíme oblast, jež je mimo jiné zvláštní tím, že se zde stýkají tři úmoří - Baltské, Severní a Černé moře, sdělíme si ještě, co všechno se z hlediska agroturistiky dá v této romantické krajině poznávat.

Již víme, že se zde chovají koně, že je možné si na nich zajezdit či vyjet v zápřeži. Možnost vyjížděk do okolní přírody je velmi pestrá a nejnáročnější a poněkud výjimečné jsou ty, které vedou až na vrchol Králického Sněžníku (1423 m n. m.), od nímž pramení horní tok Moravy.

Je to zde neprávem trochu zapomenutý kraj, který nabízí i možnosti lyžování, turistiky, cyklistiky, rybaření v pstruhových řekách či návštěvu zajímavých okolních městeček - Letohradu, Červené Vody, Žamberku, Velkých Losin, Jeseníku. Možná, že někdo z vás taková místa právě hledá...

Lenka Gotthardová